Severní Tokio

by Jana  

 

Čtvrť, kterou jsme si vybrali pro bydlení v Tokiu - Asakusa - jsme si nevybrali jen z důvoudu dobré dostupnosti jak do centra tak na letiště, ale také pro její památky a ostatní místa k vidění... Již první večer, kdy jsme se jen tak po Asakuse při krápání deště procházeli, na nás udělala obrovský dojem. Je to jednak význačné náboženské centrum, jednak čtvrť běžného života a každodenních starostí. Lidé jsou zde milí a přátelští, a jakmile vidí, že jste cizinec, ač neznalí angličtiny snaží se vás zasvětit do tajů své kultury... Po mnohá staletí bývala Asakusa centrem zábavy. Možná proto se V průvodcích píše, že jen zde můžete poznat pravou atmosféru starého Tokia. Věřím, že tomu tak skutečně je.

 

Hlavní centrum Asakusy se soustřeďuje do místa kolem skupinky chrámů, z nichž hlavním lákadlem je Sensoji - budhistický chrám. Již při vstupu první branou Kaminarimon poznáte, že je to pravda. Davy turistů proudí dnem i nocí tam a zpět, zastavují se u stánků se suvenýry či sladkostmi (chytří obchodníci využili příležitost a podél cesty od hlavní brány až k druhé - vnitřní bráně Hozomon (200 m) postavili stánky se vším možným. Samotný chrám byl dostavěn v roce 645 a je tak tedy tokijským nejstarším chrámem. Atmosféru chrámu ruší neustále přicházející a odcházející davy (stojí se zde i fronty), tak je nejlépe počkat a do chrámu vstoupit s úderem 5 hodiny odpolední (přesně), kdy se chrám zavírá a mít tak chviličku chrám pouze pro sebe a hrstku dalších šťastlivců, kteří proklouzli branou těsně před zavřením. Prostranství před chrámem lemuje pětipatrová pagoda, chrám Asakusa, nádherná zahrada a Dempoid Temple, který ovšem není zpřístupněn veřejnosti.

 

V této části Tokia je také největší veřejnosti přístupný park Ueno. Byl otevřen v roce 1873 a své si tu najde opravdu každý - muzea, galerie, kavárny, restaurace, chrámy, zoo, japonské třešně, baseballové hřiště...Je to opravdu obrovský park, který nebylo v našich silách projít celý, ale to co jsme z něj viděli stálo za to: socha Saigo Takamori (hrál podstatnou roli při restauraci Meiji - 1868), rybník Shinobazu - zajímavé bylo, že je celý porostlý lekníny, takže z dálky vůbec nepoznáte, že se jedná o rybník, Toshogu shrine, památník Hiroshima a Nagasaki...každopádně je to především místo odpočinku, romantických schůzek a také vhodné místo kde si rodiče mohou odpočinout od dětí:)

 

Jen co vyjdete z parku Ueno můžete se z přírody vydat rovnou do víru rušných nákupních uliček - Ameyoko a Kappabashi street. Ameyoko je ulička neustále plná turistů, kde můžete nakoupit všechno možné a ochutnat místní speciality a také sladkosti - je to takový bleší trh. Její původ můžeme najít v době po druhé světové válce, kdy se na tomto místě nacházel černý trh. Kappabashi street je druhou nákupní uličkou a její obchůdky se specializují především na vybavení kuchyně a nádobí.

 

Kousek od čtvrti Asakusa se nachází čtvrť Ryogoku, proto jsme se do ní rozhodli vydat pěšky. A to se nám i vyplatilo. Cestou jsme potkali a podmanivým zpěvem a "tancem" byli zahrnuti do náboženských oslav (zatím jsem neměla přístup k internetu, tak až později doplním o co se jednalo). Každopádně byl to velmi silný zážitek, na který jen tak nezapomeneme. Čtvrť Ryogogu je známá především díky sumo. Nachází se zde sumo stadion a okolní prostředí je tomu uzpůsobeno, vše je v duchu sumo. Chtěli jsme sumo stadion prozkoumat zblízka, ale vstup za bránu je povolem pouze se vstupenkou na zápas (nesmírně drahá záležitost). Měli jsme ale to štěstí, že ten den zápasili slavné hvězdy suma (před stadionem stál dav, který je zdravil a tleskal jim), tak se nám podařilo dva z nich zahlédnout a vyfotit:).

 

Protože jsme se chtěli o Tokiu dozvědět víc, nenechali jsme si ujít muzeum Eda-Tokia. Je to nádherné muzeum, plné exponátů v životní velikosti (chrám, most, dům..) a mapuje život v Tokiu od dávné historie až po 2. světovou válku. Úžasné je, že vstupenka platí celý den a můžete z muzea vyjít a vracet se kolikrát chcete (na jedné střeše mají udělanou obrovskou terasu a na ní zastřešené "odpočívárny", ve kterých můžete v klidu posvačit či pobýt delší dobu). Velmi kladně také hodnotím dobrovolníky, kteří vás zdarma po muzeu provedou a nabídnou vám výklad v několika světových jazycích. Opravdu skvělé muzeum, ve kterém si můžete jednotlivé věci skutečně "osahat" (sednout si do nosítek rykši, projít se po typickém japonském domě..). Vše je seřazeno jednak chronologicky a jednak systematicky po různých částech kažodenního života Eda. Samozřejmostí jsou anglické popisky a anglicky mluvící průvodci. Muzeum mne opravdu nadchlo a jen utvrdilo v přesvědčení, že špatná muzea jsou pouze u nás...

 

No feedback yet